Tvarůžek, Blaha

Cílem projektu bylo vybrat si a následně navrhnout design medicínského produktu nebo zařízení, které slouží k léčení nebo prevenci zdravotního stavu. Mezi požadované vlastnosti patří především ergonomie, uživatelský komfort, adekvátní estetika a zohlednění specifik prostředí, ve kterém bude instalován, resp. kým a kde bude výrobek používán.
Při procesu navrhování studenti prošli několik fází, od prvotních rešerší trhu, přes průzkum a revizi používání produktu. Součástí návrhu je i studie a návrh technického řešení, které definuje základní hmotu a rozvržení ovládacích prvků. Následuje fáze navrhování od prvotních kreseb, přes hmotové modely až po 3D skici v počítači. Výsledkem práce je hmotový model v měřítku, plakát, produktový leták a technická zpráva zahrnující celý tvůrčí proces.
Nejmladší ročníky navrhovali drobná zařízení do ruky zaměřené především na ergonomii užívání, jako jsou například různé druhy teploměrů, analyzátor barev pro nevidomé, lahvičku pro novorozence, krabičku na léky, oxymetr pro vysokohorské turisty, inzulínové pero nebo pumpu.
Starší ročníky se zaměřili na větší produkty, u kterých většinou řešili kombinaci přístroje s ovládacím panelem, zobrazovací jednotkou a ovládacím prvkem do ruky. Studenti pracovali například na přístroji pro ultrazvukovou terapii, analyzátoru dechu pro alergologické ordinace, infuzní pumpě, multifunkčním analyzátoru pro polní nemocnice, odsávačce pro sanitní vozy, ovládacím centru pro lymfodrenážní masáže nebo ultrazvukový inhalátor pro domácí použití.
Mezi největší přístroje, které byly v rámci tématu zpracovány studenty 5. ročníku se řadí zubařský rentgen a magnetická rezonance.

komentář poroty: Petra Vlachynská

Ateliér Tvarůžek Bláha patří svou náplní k ateliéru, který se profiluje jednotnou metodou navrhování průmyslových výrobků i způsobem prezentace. Jeho devízou je důsledně rozvíjený přístupu od rešerše dostupných výrobků, ergonomické a funkční analýzy, propojování informací v hledání ideálního tvaru, přidané hodnoty a inovací. Nejlepší ateliérové práce dokazují platnost tohoto přístupu a méně „sexy“ ale důležité téma medicínských přístrojů to jen podtrhuje. Žádný z porotců není průmyslový designér. To mohlo být důvodem, proč pro porotu bylo obtížné orientovat se v jednotném způsobu prezentací. Unifikování informací, které jsou zobrazeny na plakátech zastírají v čem spočívají hlavní kvality návrhu. Vodítkem mohla být kvalita zpracování modelu, ale tento přístup porota shledala povrchním. Teprve důkladné procházení portfolií ukázalo kvality jednotlivých návrhů. Portfolio bylo oproti jiným ateliérům nejdůležitější část prezentace. Tato hra s divákem nahrává průměru, zakrývá jak slabší tak silné stránky návrhů.