Michala Říhová

Hlavním tématem zimního semestru bylo v ateliéru Šulc navrhnout houpadlo pro dítě libovolného věku. Pracovala jsem s myšlenkou toho, že většina hřišť a jejich herních prvků je unifikovaná a nijak se nevztahují k prostoru ve kterém se nachází. Proto jsem se rozhodla navrhnout venkovní houpadlo do konkrétní oblasti. Inspirovala jsem se Krkonošemi, ze kterých pocházím, a tetřívkem obecným (tetrao terix). Tetřívek je ohrožený druh ptáka, který se právě v Krkonoších vyskytuje a stal se proto jedním ze symbolů národního parku.
Houpadlo je vyrobené z ohýbaných ocelových a následně svařovaných trubek. Celou konstrukci poté pokrývá speciální textilie, kterou běžně najdeme pod názvem fasádní membrána. Obvykle se tedy používá spíše v architektuře, právě na fasády nebo různá zastřešení. Já jsem se ale inspirovala již jedním takovým zahradním houpadlem, které bylo pokryté právě takovým typem textilie. Pro finální prototyp jsem však použila méně pevnou síťovinu, abych ji byla schopná prošít na běžném šicím stroji.
Barevné provedení houpadla vychází ze zbarvení samotného tetřívka. Zatímco samička je nenápadně zbarvena do hněda, samec má lesklé černé opeření a výrazné červené výrůstky nad očima.
Krátký úkolem semestru bylo poté navrhnout plácačku na mouchy. Držela jsem se materiálu, ze kterého se plácačky běžně vyrábí, tedy vstřikovaného plastu.
V úderné části plácačky se nachází perforace, což výrazně zvyšuje přesnost plácnutí a sílu nárazu při snaze mouchu zasáhnout. V mém provedení navíc přináší také kreativní prvek v podobě opakujícího se vtipného textu. Plácačka se tak stává nejen praktickým nástrojem, ale i vtipným předmětem.