Vnitřní město nebo periferie? Jedna ze vstupních bran do Vršovic a Nuslí mezi Havlíčkovými sady a Nádražím Vršovice, a přesto působí neutěšeně, bez charakteru. Člověk jako by se na chvíli ocitl jednou nohou v jiné dimenzi. Nesourodá skupina staveb různých funkcí a charakterů v kombinaci s přemírou veřejného prostoru, vágnost, absence schopnosti místo pojmenovat, identifikovat… Tyto neduhy lze odstranit či potlačit a prostředí vylepšit tím, že místo definuji, dám mu smysl a charakter. Proto na parcelu navrhuji soubor intenzivních, ale lidských, bytových domů, jako první vlaštovku přeměny celého území, které se v blízké době po výstavbě metra D promění v jeden z hlavních dopravních uzlů Prahy.
Komentář poroty: Štefan Polakovič
Martinova práca je jedným z mála príkladov ateliérových rieśení, ktorá sa rozhodla preveriť vybratú parcelu úplne iným prístupom – osadením troch kośatých / meandrujúcich / hmôt s priečnymi prepichmi. Voľné, veľmi kvalitné dispozície bytov vytvárajú predpoklad na záživné trasovanie peśích po obvode a cez vnútro hmotového rieśenia. Ich skladanie je iným, dnes málo videným, spôsobom navrhovania. Veľmi časté – modulárne / ortogonálne – developerské schémy bytových podlaźí sú tu tak nahradené plávajúcou, natvarovanou krajinou bytov v ich silnom zomknutí. Tento prístup vytvára predpoklad na źivú komunikáciu po vnútornej aj vonkajšej krajine – či cez záźitkovú krajinu občianskeho parteru, alebo priečne, cez priváty a polopriváty vnútorného usporiadania bývania.