VRŠOVICE 2030
Bátovská Timotea, Buchalová Natálie, Červinková Karolína, Galiová Simona, Kulík Albert, Letko Štefan, Pašková Julie, Pěkný Ivan, Ponka Matěj, Rošková Sofia, Samek Jakub, Vedralová Natalie, Beránková Štěpánka, Csomolják Júlia, Doležalová Kateřina, Filin Daniil, Hovorka Michael, Hrůzová Tereza, Kassal Samuel, Leitlová Barbora, Leontev Maxim, Pešek Adam, Shapatova Zhadyra, Stručovská Martina, Vazdová Karolína, Veselý Vít, Havelská Barbora, Hájek Šimon, Kainazarova Kamilya, Burger Adam, Hub Daniel, Kainazarova Kamilya, haulík Tomáš, Kurešová Kateřina, Prcinová Eva
Švédští architekti Bolle Tham a Martin Videgård zastávají názor, že práce architekta spočívá především ve schopnosti neustálého sbírání dat a jejich analyzování. Je to nekončící proces od návrhu, po realizaci. Jenom dobrá znalost místa a zadání může vyústit v kvalitní architekturu.
V úvodu semestru jsme tedy šli na místo a dívali se kolem sebe a snažili se posbírat veškeré informace, které jsme považovali za zajímavé. Vnímali atmosféru, vůně, lidi a děje, měřítka, povrchy, textury, domy, vstupy do domů, průhledy, uliční čáry, funkce, širší vztahy, užší vztahy, kompozice, kontrasty, partery. Pokoušeli jsme se poznat, kde je nám příjemně, kde nepříjemně, co se nám líbí a co nelíbí, kde se zdržují lidi, kde naopak ne. Vše jsme zaznamenávali. Cíl byl nasát subjektivní dojem, nikoli pochopit hned úplně vše.
Na místa jsme se také dívali skrz mapové podklady a regulace. Studovali, co je na stavbách dle památkové péče hodnotné. Hledali historii místa. Zamýšleli se, co se na místě dá vlastně navrhnout a jestli jsou zde regulace nastaveny správně. Cílem bylo, udělat si o zadání vlastní názor, vytvořit si mentální mapu, tzv. „obraz místa“.
Po tomto procesu jsme se znovu zamýšleli nad stavebním programem, jestli zde má být městské bydlení, jakou doplňující funkci by mělo mít, nemá zde být úplně jiná funkce? Studentské koleje, komunitní bydlení, městské byty, luxusní bydlení, hotel? Něco úplně jiného? Přemýšleli jsme nad budoucími uživateli i nad budoucím návrhem ve vztahu ke stávajícím obyvatelům Vršovic.
Závěry těchto analýz nás pak nasměrovaly ke stavebnímu programu, urbanistickému přístupu a vůbec konceptu Vašeho budoucího návrhu.
Následovalo společné urbanistické řešení areálu, v němž jsme se ve větších skupinách zaměřili na urbanistický koncept, zachování/demolici stávajících objektů, funkce, parcelaci areálu, výškovou hladinu, podlažnost, uliční čáru, stavební čáru, prostupnost areálem, rozložení dějů, otevřenost vnitrobloku a děje uvnitř atd. atd. Cílem bylo prezentovat vztah hmoty – prostoru – děje.
A pak už navrhování jednotlivých domů pro každý z urbanistických konceptů, které vznikly, vzájemné ovlivňování, doplňování, vývoj a interakce, aby domy stále fungovaly v rámci celku a držely původní myšlenku.
V průběhu semestru jsme se vydali na exkurzi do Berlína, seznámit se zejména se zajímavými obytnými stavbami, a na intenzivní workshop do Kruhu – ujasnit si myšlenky a v klidu pracovat na konceptech.
Komentář poroty: Martina Forejtová
S ohledem k výsledkům tohoto ateliéru si dovoluji předpokládat, že tématem bylo kromě správného urbanistického a architektonického řešení nastolit i otázky v našem prostředí nové - přístup k home-office, jak rozvíjet komunitní život ve městech. Některé práce mají i celkem podrobně tato témata formulována pracují s krajinářskými nástroji a určitě by proto na těchto tématech byla skvělá bližší spolupráce s krajináři.
Komentář poroty: Alžběta P. Brůhová
Porota oceňuje metodičnost přístupu v ateliérové výuce, názornost a vysokou úroveň komunikace procesu v celé jeho komplexnosti i ideově pestré a kvalitní zpracování jednotlivých výstupů. Je skvělé, že ateliér nalezl způsob, jak umožnit v rámci zadání i týmovou spolupráci studujících, která je pro budoucí praxi klíčová.
