Vozovna Košíře
Ateliér Císler - Pazdera
Lokalitu, kde se teď nachází Vozovna
Košíře, jsme v tezi definovali jako geometrické i urbanistické těžiště. K tomu místu jsme
přistupovali jako k lokálnímu centru a snažili
jsme se definovat, co centrum takové oblasti
potřebuje. Rozhodl jsem se k objektu vozovny
přistavět jednoduchý tvar, bydlení. Návrh reaguje na návrh A69. Nesouhlasí s vytvořením
náměstí ve tvaru písmene L kolem vozovny,
ktera by bylo přeměněna na tržnici. Zachová-
vá vozovnu jako dílnu a středisko pro učně.
Štíhlý tvar domu spolu s vozovnou vytváří
uličku, která spojuje komunitní život domu,
komerční prostory a dílny. Všechny funkce se
prolínají a ko-existují v jedné linii. Vozovnu
očišťuji od jejích přírůstků a vytvářím face
otočený k nově vzniklému náměstí, které má
oproti plánovanému jasně definovatelný a čitelný tvar čtverce. Druhou tvář tvoří nový dům
s venkovním schodištěm. Další dva boky jsou
ohraničeny zelení, která blokuje rušnou silnici.
Kolektivní bydlení spočívá ve velkých
clusterových bytech s pronajímatelnými jednotlivými pokoji. Všechny byty na patrech
jsou propojené přes zimní zahradu, a rezidenti
si tak můžou moderovat velikost jednotek a
vzájemně se navštěvovat a pomáhat si. Celý
dům je propojený přes jižní pavlače s exterierovým schodištěm. Koncept bytů je založen
podle dvou referencí: první realizace Petera
Märkliho, dvojdům s centrálním krbem, který
mi připoměl obraz tanec od Henriho Matisse.
Obyvatel bytu obíhá centrální sloup, v mém
případě skříňová sestava s ukrytou koupelnou
a kuchyňí a jakoby tančí.
Idea Koldomu
,,Kolektivní dům (Koldům) jako svébytný stavební druh je výsledkem práce levicově zamě- řených architektů a společenské poptávky v první polovině 20. století. Je to utopická vize, postavená na myšlence sociálního inženýrství, které usilovalo o přeměnu společnosti ke kolektivismu. V koldomech měly být soustředěny veškeré funkce, které člověk potřebuje k životu, v jednom objektu. Součástí koldomů tak mělo být nejen bydlení, ale i veškeré občanské vybavení, včetně školek, jídelen a volnočasových zařízení. Prvním koldomem postaveným v Československu, byl Kolektivní dům ve Zlíně architekta J. Voženílka. Největší realizací pak byl Kolektivní dům v Litvínově.“
Idea Koldomu
,,Kolektivní dům (Koldům) jako svébytný stavební druh je výsledkem práce levicově zamě- řených architektů a společenské poptávky v první polovině 20. století. Je to utopická vize, postavená na myšlence sociálního inženýrství, které usilovalo o přeměnu společnosti ke kolektivismu. V koldomech měly být soustředěny veškeré funkce, které člověk potřebuje k životu, v jednom objektu. Součástí koldomů tak mělo být nejen bydlení, ale i veškeré občanské vybavení, včetně školek, jídelen a volnočasových zařízení. Prvním koldomem postaveným v Československu, byl Kolektivní dům ve Zlíně architekta J. Voženílka. Největší realizací pak byl Kolektivní dům v Litvínově.“
- All
- Architektura / Ateliéry 22
- Architektura / Ateliéry 23
- Architektura / Ateliéry 24
- Architektura / Projekty 21
- Architektura / Projekty 22
- Architektura / Projekty 23
- Architektura / Projekty 24
- Design / Ateliéry 22
- Design / Ateliéry 23
- Design / Ateliéry 24
- Design / Projekty 21
- Design / Projekty 22
- Design / Projekty 23
- Design / Projekty 24