Biblioteca Milano. Do ulice důstojná a nenápadná, při bližším pohledu solidní a s respektem doplňující zanedbávaný park. Park v centru města obklopený zaparkovanými automobily, neudržovaný, nevyužívaný, nepřívětivý s potenciálem ke zlepšení a k obnovení pěší promenády z předminulého století. Na místo navrhuji veřejnou instituci - knihovnu dostupnou široké veřejnosti doplňující rastr stromů, nebránící pohybu v parku a s minimálním půdorysným zásahem, knihovnu co směrem z ulice tvoří bránu do parkového souostroví, místo pro studium v korunách stromů s klidnou atmosférou s prostory s různým měřítkem a náladou. Atmosféra parku zůstane nezměněna, zůstane volně plující prostor nenarušen domem – dům je nad ním, zároveň vytváří zastřešený veřejný prostor s variabilní možností využití například na konání trhu, výstavy nebo workshopu. Čelní strany tvoří dva pevné kameny, v nichž se skrývají vertikální komunikace a technické zařízení. Hlavní nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet založený bodově na pilotech, aby nedošlo k porušení kořenového systému okolních stromů a zásah do parku byl, pokud možno, co nejmenší.
Komentář poroty: Tomáš Kosnar
Michal Blažek navrhl knihovnu do dlouhého úzkého parku uprostřed města. Na betonové nohy vznesl její provoz nad úroveň parku tak, aby se pod ní dalo procházet a tím zachoval průchodnost parku a stvořil zastřešené místo pro společenské nebo kulturni akce.
O kus výš do korun stromů umístil patro se studovnami. Dlouhý trakt nadělil na řadu zálivů - nik pro jednoho, dva či více lidí.
Na střechu kavárnu.
Stvořil pěkná a příjemná místa.
Trochu drsná ale citlivá hra betonových a dřevěných konstrukcí a světla padajícího skrz koruny stromů do nitra knihovny.
Říká se, že “když to uděláš dlouhý a hubený, tak to bude vždycky hezký”. Kdo z vás někdy zkoušel takový dům udělat dobře ví, že tak jednoduché to není.
A Michalovi se to, myslíme, docela povedlo.
